Historie

Činnost Městské knihovny v Soběslavi byla zahájena 2.prosince 1900. Myšlenka zřídit v našem městě veřejnou knihovnu se ale objevila již 14.11.1898 na schůzi Literárního odboru zdejší Učitelské jednoty Komenský.

Pevný základ budoucí knihovny byl položen 8.7.1899, kdy se sešli delegáti spolků (Měšťanská Beseda, Sokol, Osvěta a Sdružení studujících a mladších učitelů), které chtěly darovat knihy veřejné knihovně. Městská spořitelna přislíbila knihovně roční příspěvek.

Pro zřízení veřejné knihovny byla vybrána místnost v městské spořitelně. 2. dubna 1900 byl svolán knihovní výbor a provedena volba čtyř knihovníků. Uvažovalo se také o zřízení městské čítárny při veřejné knihovně.

K příležitosti otevření knihovny byl vytištěn plakát, který oznamoval:

,,Veřejná knihovna v Soběslavi bude prvně otevřena dne 1. prosince 1900 vzdělávacím večerem, jenž se pořádati bude v Národním hostinci o půl osmé s tímto programem:

1. O důležitosti veřejných knihoven vůbec, o knihovně zdejší zvlášť

2. Pantáta Bezoušek

Knihy se budou půjčovati den následující, v neděli 2. prosince od 11 – 12 hodin.“

V době před první světovou válkou byla knihovna udržována pouze dary od občanů a místních spolků. Knihovníci vykonávali své funkce zdarma, pouze s roční odměnou.

Rok prvního desetiletí její působnosti je zachycen takto:

,,Veřejná knihovna v roce 1910 působí blahodárně na čtenáře domácí i přespolní. Má 2 042 děl ve 2 464 svazcích. Vypůjčovatelů 159, výpůjček 3 674, z toho vědeckých 803. Vypůjčovalo se zdarma.“

Během I. světové války byla knihovna uzavřena a svoji činnost obnovila až po vyhlášení samostatnosti v roce 1918.

Po dobu II. světové války sídlila knihovna v levé části přízemí Rožmberského domu. Z této doby se, bohužel, nedochovaly žádné materiály, které by činnost knihovny dokumentovaly.

Důležitým mezníkem v historii naší knihovny je konec II. světové války. V roce 1946 se knihovna stává součástí Domu osvěty, je umístěna ,,U zeleného stromu“ a má pro provoz čtyři místnosti a samostatnou prostornou čítárnu.

Po sloučení Táborského a Soběslavského okresů v roce 1960 se knihovna stěhuje do nových prostor na náměstí a nastává doba rozvoje jejích služeb. Nebývalou měrou narůstá knihovní fond, zvyšuje se počet čtenářů i výpůjček, zcela nově se začínají budovat katalogy, rozvíjí se i kulturně vzdělávací činnost.

Další etapou jsou již léta osmdesátá a devadesátá, kdy dochází především k rozsáhlé adaptaci vnitřních prostor a tím i k dalšímu zlepšení, modernizaci rozšíření poskytovaných služeb. Vzrůstá počet čtenářů i výpůjček a knihovna se stává střediskem knihovnických služeb pro dvanáct místních lidových knihoven v okolních obcích.

Ve druhé polovině devadesátých let vstoupila soběslavská knihovna do světa výpočetní techniky. V roce 1995 byl zakoupen první počítač a nastalo ukládání záznamů knihovního fondu. V roce 1998 již mohl být plně automatizován výpůjční systém. V dalších letech byly postupně pořízeny další počítače, knihovní software, tiskárny, kopírka, připojení k internetu, elektronická pošta. Knihovna má webové stránky a on-line katalog.

To vše přineslo našim čtenářům zkvalitnění a rozšíření služeb – možnost rezervace knih, meziknihovní výpůjční službu, kopírování, půjčování CD-ROMů, internet, včetně obsluhy vlastního konta.

Za posledních deset let se podstatně zvýšil počet čtenářů i výpůjček a nebývalou měrou vzrostla návštěvnost knihovny.

V září 2010 se začala psát nová historie soběslavské knihovny - po 50 letech se knihovna přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor soběslavského hradu - jedné z nejvýznamnějších památek v Soběslavi.

Hrad byl vystavěn ve 14. století jako součást městského opevnění a patřil k významným sídlům rodu Rožmberků. Měl pohnutou historii, v roce 1394 zde byl vězněn český král Václav IV., v době husitských válek byl hrad dvakrát vypálen. V průběhu času sloužil nejrůznějším účelům od sídla soběslavských hejtmanů přes prostory měšťanského pivovaru až po sklad ovoce a zeleniny. Po odstranění dřevěných konstrukcí a střechy v 80. letech 20. století hrad chátral a většina vnitřních konstrukcí byla zničena. Zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo a část sklepních prostor. Obnova hradu začala v roce 1993 statickým zajištěním zdiva a obnovením krovu a střešní krytiny. Po dalších postupných krocích na jeho záchranu bylo po jednání s pracovníky památkové péče rozhodnuto, že v dochovaném hradním paláci bude realizována městská knihovna.

Autor projektu "Záchrana gotického hradu - Soběslav" Ing. arch. Jaromír Kročák vycházel při svém návrhu řešení z myšlenky konvergace původního objektu s novými konstrukcemi tak, aby stávající dochované konstrukce byly zasaženy co nejméně a nové funkční celky působily bezkolizně na co nejvyšší technické a estetické úrovni, odpovídající nárokům dneška i budoucnosti. Objekt paláce je zachován ve stejném rozsahu a tvaru. Navenek nedoznává změn a interiér budovy navazuje na stávající kamenné zdi a impozantní prostory hradního paláce. Z knihovny je tak umožněno vizuální vnímání celého povrchu vnitřku hradu. Každý návštěvník na první pohled spatří, jak se vrstvily jednotlivé slohy, jakými vývojovými etapami hrad procházel.

Závěr roku 2010, ale i celý rok 2011 byl pro soběslavskou knihovnu ve znamení neutuchajícího zájmu o její nové prostory. Naši knihovnu během roku navštívilo velké množství návštěvníků - čtenářů, knihovníků, architektů, studentů, turistů... Velice nás zájem všech těší.

Knihovna jako stavba získala několik architektonických cen - Grand Prix architektů 2011, Presta Jižní Čechy, a od hejtmana Jihočeského kraje ocenění INSPIRA za inspirativní řešení v oblasti rozvoje obcí.

Realizací projektu záchrany gotického hradu došlo nejen k záchraně jedné z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky v jižních Čechách, ale město a region získaly hodnotný prostor pro kulturu, vzdělávání a poskytování informací.

 
Čtenářské konto
Číslo Vaší průkazky:
PIN (RRMMDD):

Odkazy
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Administrátor
Banner